Mezinárodní den žen (MDŽ) je celosvětový svátek, který se každoročně slaví 8. března jako ústřední bod hnutí za práva žen.
První oslava dne žen které se zúčastnilo zhruba 1500 žen se konala v Chicagu 3 května 1908.
Pořádala jí Americká socialistická strana. Ženy požadovaly ekonomickou a politickou rovnost.
Následující rok se sešli ženy v New Yorku na podobnou oslavu.
Na Mezinárodní konferenci žen, která předcházela valné hromadě Druhé socialistické internacionály v Kodani v srpnu 1910, přední německé socialistky Luise Zietz a Clara Zetkin navrhly zavedení každoročního Mezinárodního dne žen jako strategie na podporu rovných práv, včetně volebního práva, pro ženy. Návrh jednomyslně podpořilo více než 100 delegátek ze 17 zemí.
To, co by se zdálo jako docela neškodné gesto, znamenalo významný rozchod se socialistickou tradicí. Ačkoli se socialisté ideologicky zavázali k lidské rovnosti, dlouho tvrdili, že osvobození žen se zhmotní pouze za socialismu, a jediný způsob, jak si ženy z dělnické třídy zlepšit svůj životní úděl, bylo připojit se k mužům z dělnické třídy v jejich boji.
18. března 1911, čtyřicáté výročí Pařížské komuny, byl poprvé oslavován Mezinárodní den žen. Pochodů a setkání se zúčastnilo více než milion rakouských, německých, švýcarských, polských, holandských a dánských žen. Jen Rakousko-Uhersko bylo svědkem více než 300 demonstrací.
Soudruzi v Československu si upravili svátek k obrazu svému a používali ho jako propagandistický nástroj k šíření své ideologie.
Pořádaly se podnikové oslavy, které se mnohdy zvrhli v normální lidové pijatyky.
Červený karafiát to byla ta pravá květina k oslavě. Recitující pionýři a oslavné básně. Dárky od ROH (Revoluční odborové hnutí) a různé estrády v televizi. Pro Komunistický režim to byl jeden z nejdůležitějších svátků. Protože jeho původ byl ideově bez chyb.
Někteří manželé – soudruzi a milicionáři, pojali oslavu MDŽ podle svého a zlili se jak mužici v nejbližší hospodě. Domů se pak dopotáceli v podroušeném stavu s povadlými karafiáty, které obdrželi ve fabrice.
Někdy se šlo i na návštěvu k jinému soudruhovi domů, aby se v pití pokračovalo.
Nezlob se Maruš, slavíme tvůj svátek.