Josef Goebbels, jako ministr propagandy nacistického Německa, byl mistrem v integraci propagandy do všech aspektů života, včetně kultury, umění a zábavy. Jeho metody spočívaly v tom, že propaganda neměla být příliš zjevná, ale měla pronikat do každodenního života, do filmu, rádia, divadla, literatury, hudby a dalších oblastí, aby formovala myšlení lidí nenápadně. Cílem bylo, aby kultura sloužila nacistické ideologii jako „duchovní zbraň nebo jako hudba na pozadí“ k politickým cílům.
Tyto citáty pocházejí z jeho řečí, deníků a veřejných prohlášení:
Goebbels zdůrazňoval, že propaganda má být neviditelná a pronikat do celého života: „Nejlepší propaganda je ta, která jakoby neviditelně působí, proniká celým životem, aniž by veřejnost o propagandistické iniciativě věděla.“ (z roku 1933).
V souvislosti s rolí propagandy v kultuře řekl: „Zde má propaganda své místo. Musí aktivně a výchovně připravovat cestu. Jejím úkolem je připravit cestu pro praktické činy. Musí tyto činy krok za krokem sledovat a nikdy je neztrácet ze zřetele. V jistém smyslu poskytuje hudbu na pozadí.“ (z roku 1934, kde používá metaforu „hudba na pozadí“)“ pro propagandu).
O umění jako zbrani: „Umění není pouhá mírová zábava, ale ostrá duchovní zbraň pro válku.“ Tento citát ukazuje, jak viděl kulturu jako nástroj války a propagandy.

V řeči z roku 1934 na Norimberském sjezdu hovořil o integraci propagandy do médií a umění: „Efektivní propagandista musí být mistrem umění řeči, psaní, žurnalistiky, plakátu a letáku. Musí mít dar používat hlavní metody ovlivňování veřejného mínění, jako je tisk, film a rozhlas, k naplnění svých myšlenek a cílů.“ Dále zmínil: „Organizační spojení masových demonstrací, tisku, filmu, rozhlasu, literatury, divadla atd. je pouze mechanickou stránkou věci.“ Zde explicitně spojuje propagandu s filmem, rádiem, literaturou a divadlem.
O filmu jako formě propagandy: „Film musí být více než všechny ostatní formy umění populární v nejlepším slova smyslu. Nesmí také ztratit své silné vnitřní spojení s lidmi. Filmy by měly být striktně současného ducha, i když se zabývají tématy zasazenými do minulosti; jakmile této kvality dosáhnou, propojí národy a stanou se ‚mluvčími naší doby‘.“
O rádiu: „Netajíme to: rádio patří nám, nikomu jinému! A rádio dáme do služeb naší myšlenky a žádná jiná myšlenka jím nebude vyjádřena!“ (podobný citát se objevuje i v jiných zdrojích z roku 1933).
Dovolujeme si parafrázovat na dnešní eurounijní propagandu:
Internet a sociální média patří nám, nikomu jinému! A dáme je do služeb naší myšlenky a žádná jiná myšlenka jimi nebude vyjádřena!
Tyto informace pocházejí z archivů German Propaganda Archive (Calvin University) a podobné.
Goebbels často zdůrazňoval, že propaganda má být subtilní, aby lidé věřili, že jednají z vlastní vůle, což se projevovalo v nacistické kontrole kultury od filmů jako „Triumf vůle“ až po cenzuru divadel a hudby.
Goebbels v Norimberku projev (Přeloženo do angličtiny) – 1934


