V nedávné minulosti jsme se mohli přesvědčit, čeho všeho jsou schopni a ochotni takzvaní vědci udělat a čemu všemu se propůjčit kvůli mamonu, udržení si funkcí a sponzorů.
„My, níže podepsaní akademici a vědci napříč obory, cítíme povinnost promluvit. Nelze přihlížet matení historických či politologických pojmů a rostoucímu nacionalismu. Nelze mlčet k vyprázdněným programům populistů, falešných mírotvorců a lživým projevům na sociálních sítích. Zvláště v době války na Ukrajině, která se bytostně dotýká celé Evropy.
Máme na paměti dějiny Evropy, kdy akademické, vědecké a průmyslové elity vícekrát fatálně podcenily politické poměry a kolaborovaly s režimy, jež planými sliby vedly své země k tragickým důsledkům. Dnes je to putinovské Rusko, které se navrátilo k praktikám autoritářského, rozpínavého a terorizujícího státu.
Západní humanistická, vědecká a demokratická racionalita nikdy nebyla schopna čelit světové převaze totalitních a autoritativních režimů pouze cestou diplomacie. V těchto režimech není možná kritika moci, nezáleží na demokratické diskusi, ba ani na lidských životech – mnohdy i vlastních občanů. Takové přesile lze vzdorovat jedině spoluprací, vědeckou i ekonomickou převahou, společenskou a duchovní vyspělostí. Stejně nutná je i technologicky špičková vojenská síla.
V nadcházejících parlamentních volbách nechceme zůstávat jen apolitickými badateli, akademiky či anonymními voliči. Tak jako v každodenním životě vyhledáváme odborníky – lékaře, právníky nebo řemeslníky – a spoléháme na jejich znalosti, je nezbytné naslouchat také těm, kdo se dlouhodobě věnují historii a politické situaci Evropy.
Naším cílem je apelovat na voliče, kteří se běžně politikou nezabývají, a přitom jsou vystaveni bezprecedentnímu tlaku dezinformací a manipulativních kampaní. V následujícím výčtu proto nabízíme základní hodnotová východiska, jež nyní považujeme za zásadní pro další vývoj naší země:
1. Ruská hrozba – Hybridní válka Kremlu ohrožuje hodnoty, jednotu i bezpečnost Západu a celé Evropy včetně nás.
2. EU a NATO – Navzdory kritice jsou pro naši zemi existenčním rámcem; odmítáme svévolná referenda o vystoupení.
3. Obrana a zbrojení – Musíme plnit závazek přes 2 % HDP a být připraveni jít výše. Efektivně a transparentně nastavené investice do armády, infrastruktury a výzkumu jsou investicí i do ekonomického rozvoje a prosperující budoucnosti.
4. Ústavní pořádek České republiky, nezávislost soudní moci a veřejnoprávních médií – Pro demokraticky smýšlející občany je nepřijatelné, aby představitelé států zpochybňovali ústavní pořádek, nezávislost soudní moci a poslání veřejnoprávních médií ve prospěch svých zájmů.
5. Populismus a rozpočtová zodpovědnost – Varujeme před stranami a hnutími, jež krátkodobě slibují vše všem, nahrazují program prázdnými slogany a záměrně vyvolávají strach z migrantů či chudoby. Je nutné zachovat rozpočtovou zodpovědnost, bez ní není možné zajistit stabilitu a dlouhodobou prosperitu země.
6. Podpora Ukrajiny a uprchlíků – Jsme solidární s občany naší země v těžkých situacích i s lidmi, jejichž vlast byla napadena agresorem. Solidarita je základní lidskou hodnotou. Odmítáme xenofobní lži. Ukrajinští uprchlíci rovněž přispívají české ekonomice.
ZÁVĚR
Apelujeme, aby občané volili podle ověřených faktů, kvalitní žurnalistiky a historické zkušenosti. Demokracie je křehká – ničí ji demagogie, strach a nenávist. Jsme součástí západní Evropy, která stojí na svobodě. Naší povinností je tuto svobodu chránit a prosazovat pravdu ve prospěch budoucnosti naší země.“
Připojit svůj podpis k prohlášení vědců můžete v komentářích.
Pokud chcete i Vy říci své extremistům NE, podepište naši výzvu www.neextremistum.cz a pomozte nám ji prosím rozšířit dál.
Děkujeme za šíření tohoto skvělého a perfektně formulovaného prohlášení dál.
SIGNATÁŘI
Abecední seznam profesorek a profesorů s jejich vědními oblastmi
Robert Antonín: Středověké dějiny
Petr A. Bílek: Vědy o literatuře a kultuře
Ivan Blecha: Fenomenologie a současná česká filosofie
David Boukal: Ekologie
Stanislav Bohadlo: Muzikologie a dramaturgie
Svatopluk Civiš: Fyzikální chemie
Fatima Cvrčková: Experimentální biologie rostlin
Filip Čapek: Archeologie a biblická věda
Jan Černý: Buněčná biologie a imunologie
Jaroslav Dršata: Biochemie
Marek Eliáš: Molekulární a buněčná biologie
Libor Grubhoffer: Biochemie a virologie
Tomáš Halík: Sociologie a religionistika
Zdeněk Hel: Imunologie a biochemie
Tomáš Herben: Botanika
Pavel Hošek: Religionistika
Michaela Hrubá: Kulturní dějiny raného novověku
Vladimír Just: Dějiny divadla a médií
Lenka Karfíková: Filosofie a teologie
Filip Karfík: Filosofie a filologie
Zdena Kolečková: Výtvarné umění
Michal Koleček: Dějiny umění a kurátorská studia
Petr Konvalinka: Statika a materiálové inženýrství
Pavel Krtouš: Teoretická fyzika
Petr Kubín: Církevní dějiny
Ladislav Kvasz: Matematika, filosofie a metodologie vědy
Milena Lenderová: Historie a gender historie
Jan Lepš: Rostlinná ekologie
Martin Loebl: Matematika a informatika
Jiří Málek: Fyzikální chemie
Pavel Marek: České politické a kulturní dějiny 19. a 20. století
Petr Mareš: Lingvistická bohemistika
Pavel Matějka: Fyzikální chemie
Zdeněk Mikulášek: Teoretická fyzika a astrofyzika
Tomáš Nejeschleba: Dějiny filosofie
Alexandr Nemec: Lékařská mikrobiologie
Petr Pávek: Farmakologie
Jaroslav Peregrin: Logika a filosofie
Tomáš Petráček: Sociální dějiny
Karel Prach: Ekologie obnovy a botanika
Martin C. Putna: Literární historie
Jan Royt: Historie umění
Marie Ryantová: Dějiny raného novověku, historiografie a archivnictví
Karel Skalický: Teologie
Vladimíra Spilková: Pedagogika a vzdělávací politika
David Storch: Ekologie
Josef Špaček: Patologie a neurohistologie
Jan Tachezy: Parazitologie
Jiří Trávníček: Literární teorie, historie a kritika
Jan Trlifaj: Matematika
Petr Urlich: Teorie a dějiny moderní architektury
Jan Valenta: Chemická fyzika
Jan Vevera: Psychiatrie a neurovědy
Petr Weiss: Psychologie a sexuologie
David Zbíral: Religionistika
Radek Zbořil: Materiálové inženýrství a nanotechnologie
Jiří Zlatuška: Informatika
Viktor Žárský: Fyziologie rostlin
