Dne 16. dubna 2025 vydal Nejvyšší soud Spojeného království významné rozhodnutí, které má dopad na právní definici pojmu „žena“ v rámci britského zákona o rovnosti (Equality Act 2010). Soud jednomyslně rozhodl, že termíny „žena“ a „pohlaví“ v tomto zákoně odkazují na biologické pohlaví při narození, nikoli na pohlaví získané prostřednictvím certifikátu o uznání pohlaví (Gender Recognition Certificate, GRC). Tento rozsudek vyvolal intenzivní debaty o právech trans osob, ochraně prostor vyhrazených pro ženy a rovnováze mezi biologickým a právním pohlavím.
Pozadí případu
Rozhodnutí vzešlo z právního sporu iniciovaného skupinou For Women Scotland, která zpochybnila skotskou legislativu z roku 2018. Tato legislativa zahrnovala trans ženy s certifikátem GRC do kvót pro zastoupení žen ve veřejných radách. Skupina argumentovala, že ochrana založená na pohlaví podle Equality Act by měla platit výhradně pro osoby narozené jako ženy, a že zahrnutí trans žen narušuje práva biologických žen. Případ se postupně dostal až k Nejvyššímu soudu, který měl za úkol vyjasnit, jak zákon definuje „pohlaví“.
Soudní spor se soustředil na otázku, zda certifikát GRC, který umožňuje trans osobám změnit své právní pohlaví, mění jejich status pro účely Equality Act. For Women Scotland tvrdila, že biologické pohlaví by mělo být rozhodujícím faktorem, zatímco odpůrci, včetně organizací za práva trans osob, zdůrazňovali, že právní uznání pohlaví by mělo být plně respektováno.
Rozhodnutí soudu
Nejvyšší soud rozhodl, že v kontextu Equality Act 2010 je pohlaví určeno biologickými znaky při narození. To znamená, že trans ženy, ať už s certifikátem GRC nebo bez něj, nejsou pro účely tohoto zákona právně považovány za ženy. Rozsudek však zároveň potvrdil, že trans osoby jsou nadále chráněny před diskriminací na základě přeřazení pohlaví (gender reassignment), což je jedna z chráněných charakteristik podle zákona.
Soud zdůraznil, že jeho rozhodnutí není útokem na práva trans osob, ale snahou o jasnou interpretaci zákona. Podle soudu poskytuje rozsudek „právní jistotu“ pro organizace, které spravují prostory a služby vyhrazené pro jedno pohlaví, jako jsou ženské útulky, nemocniční oddělení nebo sportovní kluby.
Reakce na rozsudek
Rozhodnutí vyvolalo polarizované reakce napříč společností:
- Gender-kritické skupiny: Organizace jako For Women Scotland a další zastánci práv biologických žen, včetně spisovatelky J.K. Rowling, rozsudek uvítaly. Argumentují, že chrání práva žen na bezpečné prostory a spravedlivou soutěž, zejména ve sportu. Rowling na platformě X uvedla, že rozhodnutí je „vítězstvím zdravého rozumu a spravedlnosti pro ženy“.
- Trans komunitní organizace: Skupiny jako Scottish Trans a další zastánci práv trans osob vyjádřily hluboké znepokojení. Upozorňují, že rozsudek může omezit přístup trans žen k prostorům a službám, které odpovídají jejich genderové identitě. Scottish Trans vyzvala k aktualizaci Equality Act a reformě zákona o uznání pohlaví, aby lépe odrážely potřeby trans komunity.
- Britská vláda: Vláda Spojeného království rozhodnutí podpořila a uvedla, že přináší „jasnost a důvěru“ poskytovatelům služeb. Zároveň zdůraznila, že bude pokračovat v ochraně práv trans osob v souladu se zákonem.
- Veřejná debata: Na sociálních sítích, včetně platformy X, se objevily rozporuplné názory. Někteří uživatelé, například @okurkabinladin v českém prostředí, rozhodnutí oslavovali s komentáři jako: „Pohlaví určují chromozomy, ne agenda extrémní levice.“ Jiní naopak kritizovali rozsudek jako diskriminační a vyzývali k podpoře trans práv.
Dopady na Spojené království a mezinárodní kontext
Rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky pro fungování služeb vyhrazených pro jedno pohlaví. Například:
- Ženské prostory: Organizace spravující útulky pro oběti domácího násilí nebo věznice nyní mohou legálně omezit přístup trans žen na základě biologického pohlaví.
- Sport: Sportovní kluby a asociace mohou přísněji regulovat účast trans žen v ženských kategoriích, což již některé organizace, jako World Athletics, zavedly.
- Pracoviště a veřejné služby: Rozsudek může ovlivnit politiky rovnosti a diverzity, zejména v oblastech, kde je pohlaví klíčovým faktorem.
V mezinárodním měřítku může rozsudek inspirovat podobné debaty v zemích s podobnou legislativou, včetně České republiky. V ČR se otázky právního uznání pohlaví řídí zákonem o specifických zdravotních službách (č. 373/2011 Sb.), který vyžaduje chirurgický zákrok pro změnu pohlaví v úředních dokumentech. Ačkoli britský rozsudek nemá přímý vliv na český právní systém, může posílit diskuzi o tom, jak česká legislativa vyvažuje práva trans osob a ochranu založenou:on biologické pohlaví.
Situace v České republice
V Česku zatím nebyla zaznamenána výrazná veřejná nebo právní debata přímo reagující na britský rozsudek. Organizace jako Trans*parent, která se zabývá právy trans osob, se dlouhodobě zasazuje o zjednodušení procesu změny pohlaví a větší ochranu proti diskriminaci. Naopak někteří konzervativní komentátoři na sociálních sítích rozsudek uvítali jako precedent pro „ochranu biologických žen“.
Česká legislativa neobsahuje přímý ekvivalent Equality Act, ale otázky diskriminace na základě pohlaví a genderové identity řeší antidiskriminační zákon (č. 198/2009 Sb.). Jakékoli budoucí debaty inspirované britským rozhodnutím by pravděpodobně musely zohlednit specifika českého právního prostředí a společenské postoje k trans otázkám.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojeného království představuje významný moment v Ochraně práv žen!
